Naše články 



Hardcore 2009 aneb zimní stanování

Strávit víkend pod stanem? Bez problému.
Strávit víkend pod stanem ve Vsetínských vrších? Proč ne?
Strávit v únoru víkend pod stanem ve Vsetínských vrších? To je ovšem výzva!

Listing eventu GC1HXB3 Hardcore 2009 byl už na první pohled více než zajímavý: o únorovém víkendu se vydat do Vsetínských vrchů a pod stanem či pod širákem, jak má kdo rád, vydržet na louce nedaleko Vysoké (1024 m) nejméně jednu noc.

Začali jsme tedy shánět potřebnou výbavu, na jejímž prvním místě byly sněžnice: do tábořiště je to z nejbližšího parkoviště necelé tři kilometry s převýšením dvěstě metrů a s plnou polní na zádech se sněhem brodí opravdu těžko.
Spacáky, stan a další polní výbavu jsme měli vyzkoušené už z cesty do Norska, dokoupili jsme už jen zásoby proviantu, kvalitní boty do sněhu a začali odškrtávat poslední zbývající čas do začátku akce.
Jak dny ubíhaly, zimní počasí bylo méně a méně zimní, sluníčko vesele svítilo a výšky sněhu uváděné v námi pravidelných sledovaných relacích se den ode dne snižovaly.
V posledním přípravném týdnu sněžnice klesaly v žebříčku potřebného vybavení stále níž a v závěru příprav ze seznamu vypadly úplně.

Večer před odjezdem pro jistotu ještě probírám zimní výbavu v autě - rychle do Mototechny pro tažné lano pro případ nouze, z truhly před panelákem do igelitové tašky nabrat dvě kila písku se solí, skládací ženijní lopatku z auta ani nevyndávám - a jsme připraveni na vše!

Pohled na předpokládaný vývoj počasí dostupný na serveru medard-online.cz v rámci projektu Medard provozovaného Ústavem informatiky AV ČR je neradostný - sobotní dopoledne slibuje déšť nad Brnem, srážky se v průběhu dne budou přesouvat nad Beskydy a po malé noční přestávce má propršet i nedělní dopoledne.

Stanování na sněhu je sice hard, ale stanování v mokrém sněhu na podmáčené louce s prškou nad hlavou je hard dvojnásobně - hodnocení dvakrát pět hvězdiček si musíme zasloužit, jedeme!


Ranní vstávání rád nemám (lidová moudrost "ať vstávám kdy vstávám, stejně se probouzím až v devět" má něco do sebe), ale co se dá dělat - před sedmou hodinou máme auto plné a vyrážíme na druhý konec republiky.

Cesty jsou prázdné, kilometry na tachometru nabíhají a když nás Brno místo předpovídané dešťové přeháňky vítá sluníčkem plaše vykukujícím skrze mraky, je jasné, že matematické modely počasí naštěstí mají své mouchy.
Dobrou náladu vylepšuje i autonavigace, která nemá potuchy o nové silnici za Olomoucí a sveřepě tvrdí, že jedeme po poli a máme se co nejdříve vrátit na asfalt.

V poledne jsme na doporučeném parkovišti. Slunce svítí, jaro je v plném proudu, ale silnice, kterou se musíme vydat vzhůru k tábořišti, spíše než silnici připomíná sáňkařskou ledovou dráhu. Funíme do kopce, dáváme pozor na kluzký led. Pot nám teče po čele a hlavou se honí myšlenky, že o patnáct stupňů Celsia nižší teplota by nebyla na škodu...
Příkré stoupání končí a o pár okamžiků později vidíme na kraji lesa první opuštěný bivak. Poblíž je na sloupku přibita cedule s kouzelnou větou: "Pro ty, kteří nečtou listingy, jsou souřadnice tábora následující:....". Výchozí souřadnice eventu jsou od tábořiště vzdáleny asi dvěstě metrů a pátečním nočním poutníkům to patrně ušlo :)

Zdoláváme poslední metry a před námi se objevuje desítka stanů se vztyčenou modrou eventovou vlajkou - jsme na místě! Zdravíme se s "účastníky zájezdu", kteří dorazili před námi a hledáme místo pro stan. Ten náš už má hodně najeto a rozhodně nepatří do kategorie "extreme outdoor", takže volíme místo v zákrytu lesa. I tak si s ním čerstvý vítr pohazuje a kolíkům a šňůrám věnujeme velkou pozornost. Mezitím se potkáváme s českobudějovickým kečerem a kamarádem J.B.Santinim, který dorazil již v noci (a jehož byl ten opuštěný bivak na souřadnicích eventu :) Odpoledne je pohodové a co dělá kečer, má-li čas? Keškuje! Vydáváme se spolu zalogovat GC1CV30 (VK-37) Laduv pramen. Západní přístupová trasa od tábořiště nejprve strmě padá ke studánce a po úspěšném zalogování se musíme rozbředlým sněhem a bahnem vydrápat zpět. U této kešky jsme během eventu nebyli ani první ani poslední, počet záznamů se zde během dvou dnů zdvojnásobil. Procházka to byla výborná a místo je to hezké, díky za kešku!

Za hodinku jsme zpátky v táboře, kde mezitím vyrostly další nové stany.
Další nám známý jihočeský kečer Citečka tu vytáhl mačetu a pustil se do přípravy táboráku. Mačetu evidentně v ruce poprvé nemá a při pohledu na něj mi v hlavě zní: "Říkají mu zahradník. Do práce je jako kat..."
Teplo ohně láká a kolem je za chvilku plno. Dokonce se objevují špekáčky, kolují roztodivné životabudiče a nálada je skvělá. Slunce zapadá a po kopcích se začíná natahovat večerní šero. Hlavní organizátor eventu WAV během své uvítací řeči naznačil, že místní guru Grako sice nesmí ani naznačovat, ale ty papíry, které už kolují kolem ohně by pro nás mohly být zajímavé - a během chvilky je většina tábora ponořena do řešení mysterky GC1MDA4 Polana 937m.

První zádrhel - je potřeba vydělit třináctimístné číslo a to kalkulačka v mobilu nebere. Nezbývá než zašátrat po hluboko zasutých školních vědomostech a pustit se do dělení ručně. Jde to póóóómalu…. Citečka vytahuje "chytrý" mobil s Excelem, ale nikdo netuší, jak se s tím zachází a tak se vracíme k tužkám a papíru.
Uf, trvalo to, ale můžeme se pustit do dosazování výsledku do tabulky. V tom se ozývá Grakův hlas: "..tak přátelé, vloudila se malá chyba, ve druhém sloupci druhého řádku má být nula..." a o chvilku později "..tak ještě jedna chybička, víte co, já vám ty souřadnice raději nadiktuju…" a v těsném hloučku kolem něj se rozzářily obrazovky navigací.
V následném nočním FTF závodě po zledovatělých lesních cestičkách vyhrávají mladší nohy a když se spolu s J.B.Santinim dostáváme na finálku, logbook už je načat.
Během chvilky u kešky není k hnutí a mám pocit, že už nikdo netuší, kde byla ta keška vlastně schována :)

Zábava pak u táboráku jede dlouho do noci, ale únava po perném dni je silnější, jdeme se zavrtat do spacáků. Předpověď na noc se nemýlila, opravdu lehce sprchlo, stejně tak ráno nás přivítalo lehkým deštíkem, nikomu to ale náladu u snídaně zdá se nekazí.

Jeden hardcore zážitek nás cestou domů čekal na D1, která se během sněžení nad Vysočinou změnila v kluziště, ale taková drobnost už nám dobrou náladu z eventu nemohla zkazit.

Moc díky všem, kteří se na přípravě i realizaci podíleli, zvláště WAVovi a Grakovi, byla to podařená, pohodová akce!

THomas f/P výstižně napsal ve svém Attended logu:

Tenhle event měl jednu obrovskou výhodu, přirozená self-selekce vybrala pouze ty dostatečně praštěné, zkušené, ale i odvážné lidičky kteří si mají večer u ohně o čem povídat. Je fantastické že mnozí z nich strávili více jak deset hodin cestou, šťastně klouzali zledovatělou pěšinou do kopce a s neoblomnou vervou si v rozmočené sněhové břečce stavěli svůj příbytek a to vše jen proto, aby dostatečně zdůraznili to fantastické bláznovství, co nás žene za společným cílem. Jsem poctěn, že jsem se s Vámi mohl potkat, páni Kačeři a Kačerky.

A my doufáme, že se budeme moci nejen s ním, ale i s dalšími pány Kačery a Kačerkami za rok na Polaně opět potkat!


[ Zpět ]