Norsk kekovn - st tvrt
Po nedopaten se zruenm trajektem ze Skutviku se msto nvtvy vdska pesunujeme po nov silnici E6 dle na sever. Clem na cesty je msteko Narvik nejsevernj msto Evropy s eleznin ppojkou. Ona eleznice nen shodou okolnost norsk, ale vdsk. Dky Golfskmu proudu pstav v Narviku nezamrz a pouv se pro dopravu elezn rudy ze vdsk Kiruny do norsk Mo-I-Rany.

Tak kudy?
V
Narviku nen mnoho k vidn, ale pokud pojedete kolem, urit si nenechte ujt mstn muzeum vnovan druh svtov vlce.
Pehldnout se ned stoj ped nm lehk britsk tank a to jen patrn proto, e u se neveel dovnit. Hned po vstupu do muzea si mete vypjit prvodce v anglitin, francouztin, nmin, poltin nebo nortin a ponoit se do vborn pipravench expozic o nmeck okupaci, norskm odboji stetnutch na soui, moi i ve zduchu.
Chcete si shnout na klasickou kulatou protilodn minu s onmi typickmi tykadly? Nen problm. Poprv si mohu zblzka prohldnout pohon torpda nebo gyroskop. Vedle vystaven munice pobench bateri se ctm ponkud mal, nedaleko je mon shldnout i kus 40cm tlustho pance z opltn kinku, aby si nvtvnk udlal pedstavu o mtkch souboj "kdo z koho".
Nejvt "bomba" m ale ek peci jen o kousek dle je zde vystaven originl nmeckho ifrovacho zazen ENIGMA, navc v proveden Kriegsmarine M4! Njak se mi nechce od n odtrhnout a je velk koda, e je mezi nmi centimetr tlust sklo. Urit bych pro n doma nael reprezentativn msto (a mohl si tak v relu ovit zadn na keky
GC1DGWA U-864).

Enigma Kriegsmarine M4
Po nvtv muzea se rozhlme po kekch. V Narviku jich mnoho nen, v hledku mme
GCPFPK bsl #3 - fjellheim. Keka, jako bonus navc s anglickm listingem, pobl bunkru v kopci nad pstavem nabdla nejenom pohodovou prochzku s vhledem na moe, ale i jednoduch odlov. Nechvme v n nae rrock CWG a zapisujeme si j jako nai nejsevernji dobytou keku 2186 km vzdunou arou od na rodn hroudy.
Vjdme na souostrov
Lofoty. Fjordy, skly a vodopdy u ns nechvaj v klidu, bereme to jako normln vc. Co je daleko zajmavj, je polrn den. Noci jsou svtl, baterka se ukazuje jako naprosto zbyten soust vstroje a je tk odhadnout, zda je osm veer nebo hodina po plnoci.

Lofoty - kopce za nmi jsou 400-500 metr vysok
Necelch est stovek metr vzdunou arou od naeho tboit pobl Vestpollenu mme v Coloradu keku
GCKB8P Lofoten II - Austnesfjord. Postavme stan, v kempov kuchyce udlme veei (mimochodem kuchyka svm luxusem pekonv i nae oekvn spork, trouba, vechno ndob k dispozici, prostedky na myt takt, utrky, runky, k posezen zvou pohodln lavice z masivu a ve jako veejn soust kempu, no parda) a o po plnoci vyrme na odlov.
Dky fjordu se nm cesta prothla na necel dva kilometry, ale kolem jedn rno bez baterek naprosto v pohod prohledvme finlku. Smla, keka je pry a ten log po nvratu nm dv za pravdu (mimochodem, keka je ji archivovan). Ned se nic dlat, takov je ivot a tak se s DNF asn rno zavrtvme do spack.
Krom spnch odlov mme dal marn pokus o zalogovn keky v Henningsvaeru, kdy se mezi ns a keku vzdlenou tista metr postavuje ostr zez fjordu. Na vin je mapov podklad pro toto msto u mme jen ten zkladn ten se ukazuje jako opravdu jen piblin.
V
Borge navtvujeme Vikingsk muzeum. Pokud jde o historii, mm pocit, e jsou Norov maximln oteven. Pokud je mon, mete si ve osahat, prvodce dokonce upozoruje, e co je voln pstupn jsou repliky a meme si je beze veho potkat i vyzkouet. Poprv mme v ruce vikingsk me, na hlav vikingskou helmici, ale nco jako by nm na n stle chyblo rohy pece!
Prvodce ale na mj dotaz, kde jsou, reaguje slun, ale ponkud energitji ne na ostatn (u jsem vm to kal tisckrt!): rohy na helmici jsou jen vplod plin pedstavivosti bhem archeologickho vzkumu, kdy dolo ke spojen helmice a volskho rohu na pit. V jedn reklam se sice k, e image je na nic, ale Vikingm navzdory historii u nikdo z hlav rohy neodpe.
Nedaleko muzea je zakotven voln pstupn maketa vikingsk lodi a pi pohledu na ni smekm pokud na takov oteven, mlk kocbce ped tisc lety dokzali Vikingov peplout Atlantik, museli bt opravdu skvl moeplavci!

Vzhru na moe!
Z Lofot mme zpt na pevninu trajektem a zachmuen poas nechvme na ostrovech. Smujeme zpt na jih, do stednho Norska. Cestou se zastavujeme v msteku
Lom u kostela Lomskyrkjaz z 13.stolet. Keka
GCN6XQ PPJ #67 Under Lomseggje je podle listingu ve vnitn stran zdi, hned za vstupn brnou hbitova, kter je soust kostela, ale v brn stoj neoblomn dvenka v kostele je me a dovnit nikdo nepovolan nesm. S fokem v ruce sehrvm oblbenou geokeerskou etudu na tma krsnj msto jsem v ivot nevidl a bhem chvilkov nepozornosti strkyn brny sahm pod indel zdi a filmovku mm v ruce. Skvl! Logujeme a nastv druh problm jak tu keku vrtme? I za n nsledujc hereck vkon by ns angaoval kad druh filmov reisr, keku jsme dokzali vrtit zpt bez stnu pochybnost.
Pokraovn:
Norsk kekovn - st prv
Norsk kekovn - st druh
Norsk kekovn - st tet
Norsk kekovn - st pt
[ Zpět ]