Norsk kekovn - st tet
Po kekovn v Lillehameru vyrme dle na sever. Tentokrt je v naem hledku Nrodn park Rondane. zk, prudk serpentiny ns od jezera Mj?sa vedou stle v, mjme farmy posazen v zalesnnch svazch a zhy se ped nmi otevr nhorn ploina. Jsme ve vce jednoho tisce metr nad moem, kolem spolu se stromy miz i posledn typick nzk sruby se zatravnnou stechou a nae vprava zastavuje na parkoviti Spranghaugen na hranici parku.

Nrodn park Rondane
Vyrme k sedm kilometr vzdlenmu jezeru
Rondvatnet. Prvn kilometry cesty se ped nmi odvj nekonen pln kolem s horami na pozad - dn stromy, dn kee, jen kameny, liejnky, zakrsl jalovce, tu a tam borv. Necvien oko snadno ztrat pojem o mtku i o vzdlenosti. Fouk erstv vtr, teplota nepesahuje patnct stup.

Cesta na Vinjeronden
Po hodin svin chze se v dli objevuj typicky erven stny horsk chaty Rondvassbu, pikren pod skaln stnou na behu jezera. Mimochodem, ona typick erven barva, kterou je mon vidt na takka vech stavench v Norsku se kdysi vyrbla z tres krve a zklad z tresky byl pouvn i na barvu lutou pro jej vrobu se pouvala tres lu.
Nabrme erstv sly vydvme se dle do hor. Chceme zdolat jeden z deseti dvoutiscovch vrcholk Rondane, horu
Vinjeronden. Po nkolika stech metrech miz i posledn vegetace a turistick cesta, znaen tu a tam ckancem erven barvy na jedinm, eho je zde krom liejnk dostatek, tedy kamenech, se neznateln vine horskm dolm.

Vstup horskm dolm
Pestoe je polovina ervence, zima je vlezl a rukavice spolu s hukou na hlavu pichz vhod.
Kameny, kameny, kameny...
Nevil jsem tomu, ale poas se mn kadch pt minut. Jednu chvli pr, pak se piene mlha, po tvrthodince se zvedne a je jasno, za dalch deset minut sn. Na konci horskho dol, ped finlnm vstupem, cesta vede skrz snhov pole.

"Milion" Petr a ipene ped zvrenm vstupem na Vinjeronden
Na vrcholu Vinjeronden, ve vce 2044 metr, je viditelnost sotva dvacet metr, prudk vtr nm rve kapuce a ve je mokr, kluzk. Nezdrujeme se dlouho a sestupujeme zpt do dol. Jakoby se s nmi hora Vinjeronden chtla rozlouit - v jednu chvli vystoup z mlnch oblak, na pr minut se nm pedvede ve sv majesttn krse a zahal se zpt do mlhav edi.
Nejbli keka,
GC7A07 A walk in the park, je od ns nkolik kilometr a u nm na jej odlov nezbv ani as, ani energie.
Dal den mme do
Trondheimu, msta zaloenho roku 997 krlem Olafem Tryggvassonem, kter jej zrove povil na sv sdeln msto. Slvu a vnost Trondheimu pinesla o ticet let pozdji smrt krle Olafa II v bitv se vzbouenmi sedlky u Stiklestadu v roce 1030. Olaf II byl ji v roce 1035 prohlen svatm a od 11. stolet mu byl stavn chrm, znm jako Nidarsk dm, nejvt norsk stedovk stavba.
Chrm je impozantn. M vzneenost, m majesttn dui a po vstupu do era katedrly lovk jakoby mimodk zti svj hlas a zvoln krok.

Nidarsk dm
Mme tst dostvme se do skupinky tyiceti lid, kte maj jednou za hodinu privilegium vstoupit do zkch chodeb a kamennch, toitch schodi a vystoupat a na ochoz ve dmu. Systm vbru je jednoduch a inn zrove pobl vstupnch dve chodby vedouc do nitra ve je vyrovnno tyicet idl a kdo v hodinu prohldky sed, m prvo se prohldky astnit. Prvodce i cedulky upozoruj, e prohldka rozhodn nen vhodn pro klaustrofobiky a brzy jim dvme pln za pravdu. V dlouhch, temnch chodbch sotva projde jeden lovk a pkr schodit nut k maximln opatrnosti. Odmnou je krsn vhled z ochozu nkolik destek metr nad hlavami nvtvnk.
Z Trondheimu se pesunujeme zase o nkolik set kilometr na sever.
Zastavujeme se v msteku
Mo-I-Rana a n cl, souostrov Lofoty, je takka na dohled, kdy pichz nepjemn zprva trajekt, kter ns ml na ostrovech vylodit, je vyprodn a dal voln spoj jede druh den v noci.
Mme nkolik hodin ne se vymysl a ov nhradn "pln B" a m se nejlpe zabavit? No kekovnm, samozejm. Opt pichz ke slovu ptel na telefonu, tentokrt zkoum, zda je na pjmu
Pe_Bo. Je, a bez vhn, obratem, po nadiktovn naich souadnic, se ze sluchtka ozval jeho hlas: "..tak nejbli keka od vs je asi tak sto edest metr..". A byla tam!
Autor keky
GC125F9 nMo j sice dal do vnku obtnost tyi hvzdiky a poznmku, e se hled opravdu patn, ale to se asi jet nedoslechl nic o geoinstinktu Eky ne jsem se stihl "vyboit", drela magnetickou mikrokeku v ruce a shnla se po tuce na zalogovn.
Mezitm nabyl konkrtnjch obrys i zchrann pln na vpravy vypustme vlet do vdska a zamme jet ve na sever, ne jsme pvodn pedpokldali. Na Lofoty se dostaneme objkou pes
Narvik!
Balme a vyrme. O pr destek kilometr severnji ns ek zlat heb dnenho dne - staneme se nefalovanmi polrnky, ek ns slavnostn pekroen magick zempisn ky
66 33'. Zanedlouho se na obzoru objevuje pzemn restaurace ve tvaru obrcenho kvtu doplnn o prodejnu suvenr a hlavn - s mramorovm obeliskem s npisem POLARSIRKELEN ped n. Za pr okamik tak meme uronit kroupu se zvolnm:
severn polrn kruh je dobyt!
Sice je slovy klasika zima jak v psrn, ale nlada je povznesen a na poas si nikdo nestuje nikdo, mon i dky sektu, kter se konen dostal ke slovu.
Nedalek nvr je pokryto stovkami z kamene postavench pyramid a v dolku pod nm jsou vyskldan z malch kamnk pozdravy. Nelenme a svj pozdrav ptm generacm skldme i my. No, ptm generacm.. materilu je mlo a recykluje se kde se d. :)

Severn polrn kruh je dobyt!
Kdo chce, me si ve zdejm obchod za pr (destek) norskch korun pekroen polrnho kruhu certifikovat nebo si vybrat z nepebernho mnostv suvenr od obleen pes vudyptomn figurky trol a po sadu pbor. Na cenu se moc nehled, kdy se sem tak lovk znovu dostane, e, a v obchdku to velmi dobe vd. :)
Veer se soukme do spack a poprv usnme za polrnho dne - ano, konen jsme na Severu!
Pokraovn:
Norsk kekovn - st prv
Norsk kekovn - st druh
Norsk kekovn - st tvr
Norsk kekovn - st pt
[ Zpět ]