Geocaching nás prostě baví
Geocaching Team Rychlá rota

Norské keškování - část prvá

Při plánování letošní dovolené jsme se rychle shodli, že do teplých krajů se nám nechce. Pokud se tedy nechceme vydat na jih, jediná zbývající cesta vede směr sever. A když na sever, tak alespoň za polární kruh.
Detaily cesty jsme vyřešili operativně bez zbytečných průtahů a v polovině července už jsme seděli v autobusu s jídlem na tři týdny, stanem, spacáky do -26°C a hlavně natešení na kruté polární kraje (a na keškování zvláště).


Ještě ve stádiu příprav jsem provedl zásadní rozhodnutí - na cestu dlouhou osm tisíc kilometrů nemá cenu tisknout žádné papírové listingy, starý Garmin GPS III zrovna přehledností ve správě POI nevyniká, takže jdeme do modelu Colorado 300.
S koupí nám hodně pomohl Tvrďák Pete z týmu p+a+j a teď už jen zbývalo prokousat se na gc.com funkcí Pocket Query, podle itineráře cesty vyhledat kešky a vše sehrát do Colorada, které jsme už familierně oslovovali Miluna, Libuna, Kolouš, hroznej krám (během testování firmwarů) apod.
Dlužno dodat, že funkce Find Caches Along a Route s navazující Create Pocket Query mi přišla jako betaverze čehosi, co má určitě budoucnost, ale v době mých snah mi přišla plná "zvláštností". Zvláště fakt, že zpracování probíhalo v přesně daných hodinách a se spoustou omezení, protáhlo sehrávání dostupných kešek na mnoho dní.

Po nočním přejezdu Německa a ranním trajektu byla prvním zastavením na cestě za polární kruh dánská Kodaň.

Kodaň

Kodaň a kola - jedno bez druhého si nelze představit

Na první pohled nám Kodaň přišla jako celkem nezajímavé město, ale pohled druhý dojem vylepšil. Co určitě není možné přehlédnout, jsou stovky a tisíce kol zaparkovaných, případně pohozených, kde se jen dá. V českém žargonu jde většinou o "hajtry", často se na ulici ani nezamykají a problémy s krádežemi tu podle všeho nejsou velké.
Kodaň je jedna velká rovina a cyklovat tak může úplně každý. Na kole tak potkáte bankovní úřednici v kostýmu a lodičkách, pána v naleštěných lakýrkách, saku a kravatě i maminku, která má k přednímu kolu svého bicyklu přidělanou krytou dvousedačku pro své dvě malé ratolesti.
Radnice se evidentně o kolaře stará, takže mají po městě své vyhrazené jízdní pruhy, dokonce vlastní semafory a pokud kolo zrovna nemáte po ruce, po městě jsou kolostojany, kde si můžete za zálohu dvaceti korun kolo vypůjčit a na kterémkoli dalším výpůjčním stojanu ho zase vrátíte.

Na procházku po Kodani jsme díky povinné bezpečnostní přestávce našich řidičů měli celý den, tedy spoustu času. Nastartoval jsem Kolouše a první keška, GCN62P HCA 1875, pár desítek metrů od nás byla v hledáčku. Věnovaná je velkému pohádkáři Hansu Christianu Andersenovi a velikost? nano magnetka.
To nás moc nepotěšilo, ale což, jdeme zalogovat. Na místě finálky nás přivítalo náměstíčko s přiléhající čtyřproudovou silnicí, po krátké rekognoskaci jsem kešku zahlédl přichycenou zespoda na zábradlí. Pohled na souřadnice na displeji nebyl povzbudivý, jak jsme si později mnohokrát ověřili, pár (desítek) metrů sem nebo tam při zaměřování kešky v Dánsku a Norsku nikoho moc netrápí a jen jsem si s lehkým povzdechem připomenul diskuse na českých geofórech, kde jsou za podobné odchylky owneři téměř křižováni.

Malá mořská víla

Malá mořská víla

Jako nejlepší způsob jak poznat Kodaň se ukázalo vodní taxi. Za šedesát dánských korun je možné koupit si hodinovou okružní vyhlídkovou plavbu po kodaňských kanálech i s průvodcem, který kromě dánštiny a angličtiny po zjištění, že je na lodi i pár turistů ze slunnéhu jihu, s výkladem přecházel do plynulé italštiny. Hodina na lodi během jeho výkladu uběhla jako nic, žádné drmolení a valení letopočtů se nekonalo a vyhlídková plavba byla skvělou poznávací zábavnou show po místních památkách.

Během naší procházky po městě počet zalogovaných kešek příjemně rostl, město je keškami doslova prošpikováno. V drtivé převaze jde samozřejmě o oblíbenou velikost nano, mimo hlavní centrum jsou pak k vidění i klasické filmovky a v několika případech i small velikost, zastoupená tabatěrkami, krabičkami od pastilek apod. Poblíž hlavního vlakového nádraží jsme objevili i jednu regular GC1794T The Spark Plug v duté kovové noze lavičky na ostrůvku pěší zóny.
To už se náš čas krátil, takže jsme se nezdržovali, zalogovali, vložili TB a v nedaleké hospůdce svlažili hrdla černým Staropramenem po padesáti korunkách dánských. A to pivko, to mělo říz!


Pokračování:
Norské keškování - část druhá
Norské keškování - část třetí
Norské keškování - část čtvrá
Norské keškování - část pátá



[ Zpět ]
©2008-2017 Rychlá rota